|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
|
Časová a prostorová variabilita vybraných odtokových epizod v pramenné oblasti Blanice
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných srážko-odtokových epizod z hlediska časového a prostorového rozložení srážek a odtoku v povodí horní Blanice. K dosažení výsledků práce byl použit celistvý přístup modelu HEC-HMS se dvěma variantami prostorové diskretizace. Jako hlavní vstupní data byly použity adjustované radarové odhady srážek, které lépe vystihují prostorovou variabilitu srážkového pole, než interpolace dat pozemního měření. Modelem bylo nasimulováno pět epizod. Jižní vrcholová a pramenná část povodí vykazovala v porovnání se severní částí, oproti očekávání, nižší hodnoty koeficientu odtoku. Srážková jádra epizod se vyskytovala nad severní části povodí u závěrového profilu. Výstupy z modelu byly hodnoceny i ve vztahu k prováděným měřením v lokalitě experimentálních povodí Zbytiny. Klíčová slova: Blanice, HEC-HMS, hydrologické modelování, radarový odhad srážek
|
|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
|
Časová a prostorová variabilita vybraných odtokových epizod v pramenné oblasti Blanice
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných srážko-odtokových epizod z hlediska časového a prostorového rozložení srážek a odtoku v povodí horní Blanice. K dosažení výsledků práce byl použit celistvý přístup modelu HEC-HMS se dvěma variantami prostorové diskretizace. Jako hlavní vstupní data byly použity adjustované radarové odhady srážek, které lépe vystihují prostorovou variabilitu srážkového pole, než interpolace dat pozemního měření. Modelem bylo nasimulováno pět epizod. Jižní vrcholová a pramenná část povodí vykazovala v porovnání se severní částí, oproti očekávání, nižší hodnoty koeficientu odtoku. Srážková jádra epizod se vyskytovala nad severní části povodí u závěrového profilu. Výstupy z modelu byly hodnoceny i ve vztahu k prováděným měřením v lokalitě experimentálních povodí Zbytiny. Klíčová slova: Blanice, HEC-HMS, hydrologické modelování, radarový odhad srážek
|
|
|
Ekohydrologický průzkum kvality habitatu vodních toků - aplikace na modelové povodí Zbytinského potoka
Bímová, Tereza ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Ekohydrologie představuje nový přístup ke správě a ochraně vodních toků. Vytváří nové možnosti v rámci ochrany, revitalizace a nakládání s vodními toky. Základními součástmi při hodnocení kvality vodních toků jsou biologické, hydromorfologické a fyzikálně-chemické parametry. Předkládaná práce je převážně literární rešerší dosavadního ekohydrologického průzkumu v povodí horní Blanice. Úvod je zaměřen na dosavadní platnou legislativu Evropské Unie a ČR, která vytváří základní rámec pro hodnocení ekologické kvality vodních toků. Cílem je shrnutí dosavadních poznatků a vyhodnocení jakosti povrchových vod z pohledu chemismu na základě dostupných dat. Zájmovým územím jsou především povodí Zbytinského a Tetřívčího potoka.
|
|
|
Výskyt a interakce jodu v přírodním prostředí se zaměřením na hydrosféru.
ŠEDA, Martin
Jód je významný, pro vyšší živočichy esenciální prvek. Velká část světové populace trpí nedostatkem jódu; objasnění přenosu a mobility tohoto elementu v životním prostředí, ve vodách, v půdě, ve vzduchu i v organismech, je proto velice důležité. Cílem práce bylo zejména vypracování a optimalizace metody stanovení velmi nízkých koncentrací jódu ve vodách technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Bylo prokázáno, že vliv typu filtru během úpravy vzorku nemá statisticky významný vliv na zvýšení obsahu nečistot v analytu. Jako interní standard byl doporučen antimon oproti běžně užívaným prvkům (tellur nebo indium). Vzorky nebyly konzervovány, kyselina dusičná způsobovala vytěkání části jódu ze vzorku, přídavek vodného roztoku amoniaku neměl statisticky průkazný vliv. Metodika stanovení byla ověřena na několika souborech vzorků vod, a to jak srážkových, tak povrchových a lyzimetrických. U povrchových vod byla v období podzimu 2009 až léta 2010 sledována část řeky Blanice (oblast jihočeské části Šumavy) včetně hlavních přítoků. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích z řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 1,48 ? 0,30 ?g?dm-3 (duben 2010) a 3,05 ? 0,38 ?g?dm-3 (červenec 2010). Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích ze všech přítoků řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 2,52 ? 1,63 ?g?dm-3 (březen 2010) a 3,67 ? 1,37 ?g?dm-3 (červenec 2010). Koncentrace jódu ve sledovaných povrchových vodách se v průběhu toků nijak významně neměnila. Další dva sledované potoky se nacházely v okolí Rapotína (oblast Jeseníků). Průměrné hodnoty obsahu jódu na odběrných místech byly následující: Annov (horní část) 1,60 ? 0,65 ?g?dm-3, Annov (dolní část) 1,88 ? 1,18 ?g?dm-3, Salaš (horní část) 1,77 ? 0,92 ?g?dm-3, Salaš (dolní část) 1,42 ? 0,58 ?g?dm-3. Obecně vzato data naznačují, že oblast Šumavy je na jód mírně bohatší než Jeseníky. Srážkové vody odebírané v jižních Čechách (Arnoštov na Šumavě a České Budějovice) i v Jeseníkách (Rapotín) obsahovaly jódu méně, jen výjimečně překračovaly 3 mikrogramy na litr vody. Situace byla odlišná na jaře roku 2010 během výskytu sopečného prachu a popela nad Českou republikou. Ten pocházel z náhlé aktivity islandské sopky Eyjafjallajökull. V tomto období byly koncentrace několikanásobně zvýšené na všech sběrných stanovištích, což nepřímo dokazuje, že se jód během sopečných erupcí může uvolňovat a přenášet atmosférou na velké vzdálenosti. Ukázalo se, že čistírny odpadních vod (ČOV) jód v odpadních vodách eliminují jen částečně, avšak ČOV ve sledovaném regionu byly příliš malé na to, aby mohl být zhodnocen celkový dopad na životní prostředí. Maximální hodnota obsahu jódu na výpusti ČOV Prachatice byla 28,5 ?g?dm-3, což je několikanásobně více, než činí přirozené hodnoty v Živném potoce, kam odtok ústí. U velkých čistíren by byl výzkum této problematiky mnohem zajímavější. Z vlastních lyzimetrů instalovaných na Šumavě v lokalitě Arnoštov byly odebrány vzorky lyzimetrických vod ze tří blízkých pozemků. Nejvyšší koncentrace jódu byly nalezeny na pozemku, kde je pasen dobytek. Tyto hodnoty byly statisticky významně vyšší (průměr 4,38 ? 1,74 ?g?dm-3) oproti hodnotám na pozemcích využívaných jako sečená louka (průměr 2,69 ? 1,19 ?g?dm-3) nebo nesečených, ponechaným ladem (průměr 2,25 ? 1,39 ?g?dm-3). Jód tedy pravděpodobně pocházel z moči a výkalů skotu. Tato práce přispívá k celkovým současným poznatkům o jódu, zejména k části týkající se stanovení jódu v oblasti hydrosféry.
|
|
|
Výskyt ledňáčka říčního na řece Blanici a vliv úpravy říčního koryta na jeho ekotop
KAŠTÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá monitorováním výskytu ledňáčka říčního v přirozeném a pozměněném biotopu na vybraném úseku toku Blanice. Zvoleným úsekem je část řeky Blanice začínající před obcí Bavorov v lokalitě zvané U Skuhrů a končící pod hrází Husinecké přehrady. Práce je zaměřená na problematiku povodní, protipovodňových úprav a jejich vlivu na biotop ledňáčka říčního. V průběhu zpracování této bakalářské práce bylo zaznamenáno, že 5,6 % levého a 5,1% pravého břehu sledovaného úseku řeky vykazuje znaky antropogenních úprav. Dále bylo zjištěno, že na zvoleném úseku bylo nalezeno 30% toku s podmínkami vhodnými pro hnízdění ledňáčka. V těchto částech toku bylo nalezeno 25 neobsazených zbytků starých hnízd a celkem 3 obsazená hnízda. Nejvhodnější lokalita leží na přírodním úseku mezi obcí Blanice a Strunkovicemi nad Blanicí. Tato část řeky je ze všech monitorovaných míst nejvhodnější pro hnízdění ledňáčka říčního. Jedno obsazené hnízdo bylo nalezeno na antropogenně upravené části toku v obci Husinec, a to asi 50 metrů od řeky v prudkém svahu. Břehy toku jsou v tomto úseku po povodních zpevněné pomocí lomového kamene a koryto uměle napřímené.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.